Zahraniční výlety
BUDAPEŠŤ – perla na Dunaji
V současné době k nejvýznamnějším památkám v Budapešti patří budova Parlamentu, která je obklopena Královským hradem a četnými kostely. Architektonický komplex tyčící se nad Dunajem je součástí světového kulturního dědictví UNESCO. Kromě těchto staveb při prohlídce uvidíte i symbol hlavního města Maďarska, Řetězový most, a také Rybářskou baštu, náměstí Hrdinů a baziliku sv. Štěpána, nazvanou tak na počest rakousko-uherského krále. Na přání lze navštívit termální lázně. Doporučujeme vám zůstat v Budapešti přes noc, protože cesta z Prahy do maďarské metropole trvá 6 hodin.
VÍDEŇ – sídelní město Rakousko-Uherska
Bývalé hlavní město Rakousko-Uherska je vzdáleno od Prahy jenom 4 hodiny jízdy autem. Vídeň si doposud zachovala bývalou noblesu a přepych. Je to město královských paláců, velkých náměstí a četných parčíků. Během prohlídky vás labyrint starých vídeňských uliček dovede až k bývalému císařskému zámku Hofburgu, který byl přes 600 let centrem Habsburské říše a v jehož klenotnici jsou uloženy korunovační klenoty římsko- německé říše a rakouská císařská koruna. Také uvidíte symbol Vídně – proslulý dóm sv. Štěpána, jehož jižní věž měří 137 metrů a je považována za poklad gotiky. Dále navštívíte barokní zámek Schönbrunn, bývalou letní rezidenci Habsburků. Trasu prohlídky můžeme upravit podle vašeho přání. Také vám můžeme rezervovat pokoj v hotelu, abyste měli příležitost těšit se z Vídně ne jeden, ale dva dny.
KRAKOV– královské město na Visle
Krakov je bývalé hlavní město Polska. Je to nádherné historické město, z polských měst pro turisty nejpřitažlivější, jedno z mála, kde nebyla umělecká díla a historické památky za II. světové války zničeny.
Střed Krakova byl obehnán vysokými hradbami, které měly chránit polské krále před útoky nepřátel. Za hradbami nás četné úzké uličky dovedou k Rybářskému náměstí, kde se vypíná kostel sv. Floriána, postavený ve 14. století. Prohlídka pokračuje na nábřeží Visly, kde na vápencovém návrší stojí velkolepý zámek Wawel, sídlo polských králů, symbol polské státnosti. Cesta z Prahy do Krakova je dlouhá, a proto je potřeba počítat s přenocováním, které samozřejmě zajistíme. Ráno navštívíme solné doly v městečku Wieliczka (jenom půl hodiny od Krakova). Jsou to největší solné doly v Evropě, v kterých je otevřeno solné muzeum. Solné doly u Wieliczky jsou součástí světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Střed Krakova byl obehnán vysokými hradbami, které měly chránit polské krále před útoky nepřátel. Za hradbami nás četné úzké uličky dovedou k Rybářskému náměstí, kde se vypíná kostel sv. Floriána, postavený ve 14. století. Prohlídka pokračuje na nábřeží Visly, kde na vápencovém návrší stojí velkolepý zámek Wawel, sídlo polských králů, symbol polské státnosti. Cesta z Prahy do Krakova je dlouhá, a proto je potřeba počítat s přenocováním, které samozřejmě zajistíme. Ráno navštívíme solné doly v městečku Wieliczka (jenom půl hodiny od Krakova). Jsou to největší solné doly v Evropě, v kterých je otevřeno solné muzeum. Solné doly u Wieliczky jsou součástí světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
DRÁŽĎANY – město barokní architektury
Na konci války byly téměř srovnány se zemí. Nejznámějším místem Drážďan je Zwinger se slavnou Galerií starých mistrů. Hned vedle Zwingeru stojí nádherně zrekonstruovaná budova Semperovy opery. Opravdu největším skvostem Drážďan je Frauenkirche, luteránský kostel, který se pyšně vypíná k nebi jako dominanta drážďanského panoramatu. Za války byl kompletně zničen náletem, po třináctileté rekonstrukci se opět otevřel veřejnosti roku 2005.
BRATISLAVA – hlavní město Slovenské republiky
Období slávy Bratislavy, pro kterou se v té době používaly latinské názvy Posonium nebo Istropolis (latina byla oficiálním jazykem Uherského království), začalo krátce po nejtragičtější bitvě v dějinách Uher roku 1526.
Hrad zažil své nejlepší období v době panování císařovny Marie Terezie, která si ho oblíbila více než svoje vídeňské sídlo. Za napoleonských válek ale vyhořel, po jeden a půl století byl jen romantickou zříceninou. Obnoven byl až po druhé světové válce, do podoby odpovídající právě časům Marie Terezie.
Významnou část bratislavských měšťanů tvořili Židé. Téměř všichni však byli za druhé světové války vyvražděni a velká část dřívějšího židovského města, včetně mohutné synagogy, byla definitivně zničena stavbou nové magistrály.
Na místě synagogy dnes stojí pamětní deska, ze židovského města zbylo pár uliček. Nejznámější z nich je Vydrica, dříve centrum známé vykřičené čtvrti. Dnes je tu několik útulných vináren a barů.
Přesto je Bratislava dodnes poutním místem Židů. Může za to mauzoleum jednoho z nejvýznamnějších židovských učenců rabína Chatama Sófera, který ve městě působil na přelomu 18. a 19. století.
Jeho mauzoleum i židovský hřbitov málem zanikly, když se za dob klerofašistického slovenského štátu budoval tramvajový tunel pod hradem a náhrobky se ocitly několik metrů pod novou úrovní terénu. Na počátku devadesátých let však bylo místo zpřístupněno.
